Píchačky? Ne, monitoring zaměstnanců!

Štítky: monitoring zaměstnanců, pracovní právo

Dnešní počítačová a internetová doba nabízí zaměstnancům nejrůznější způsoby, jak zneužívat vybavení pracoviště a zároveň nevyužívat pracovní dobu k práci. Zároveň dnešní technologie nabízejí zaměstnavatelům nejrůznější metody, jimiž mohou své zaměstnance kontrolovat.

Nejčastějšími prohřešky zaměstnanců bývá neúměrně časté a dlouhé brouzdání po internetu po stránkách, jež naprosto nesouvisejí s výkonem jejich profese, často si zaměstnanci vyřizují své soukromé e-maily, nakupují v e-shopech nebo se věnují svým přátelům na sociálních sítích. Nejenom že při těchto mimopracovních aktivitách nepracují v pracovní době na zadaných úkolech, ale využívají k nim i hardware patřící zaměstnavateli.

A co na to zaměstnavatel?

Podle zákoníku práce zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele, to znamená včetně výpočetní techniky. Dodržování zákazu je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat.

Zaměstnavatelé, ať už jde o velké instituce nebo o malé firmy, stále častěji využívají různé nástroje na monitoring aktivit svých zaměstnanců. Manažeři mají samozřejmě právo sledovat, jak jeho podřízení využívají pracovní dobu a zda během ní nezneužívají pracovní počítače k soukromým účelům.

Nejrůznější monitorovací systémy pomohou zjistit, jaké programy zaměstnanci využívají, jaké internetové stránky navštěvují i zda si instalují třeba nový software.

Monitorování práce zaměstnanců obecně ale musí být v souladu se zákoníkem práce. Kontrola nesmí narušovat soukromí zaměstnance. Je tedy např. možné sledovat stránky, po nichž zaměstnanci surfují, nebo počet soukromých e-mailů vyřizovaných přes služební e-mailovou schránku, nikoli ale samotný obsah soukromé pošty ani monitorovat –„odposlouchávat“ obsah rozhovorů online komunikátory, např. Skype či ICQ.

Při instalaci monitorovacího softwaru musí zaměstnavatel brát v úvahu i právní stránku této problematiky. Bez předchozího upozornění je možno sledovat dobu strávenou na internetu nebo využívání konkrétního softwaru. Kontrola firemních e-mailových schránek či paměti počítačů a externích nosičů dat je možná jen po předchozím upozornění.
Zaměstnavatel může samozřejmě udělit zaměstnancům souhlas k užívání internetu pro soukromé účely během pracovní doby, pochopitelně je třeba zachovat rozumnou míru. Několik minut strávených „legálně“ vyřizováním soukromé pošty může naopak znamenat pro zaměstnance pozitivní motivaci.

Už v pracovní smlouvě by však zaměstnavatel měl ve vlastním zájmu uvést, že zaměstnanci nesmějí do pracovních počítačů stahovat nelegální software, neboť tím by vystavili sebe nebo i vedení firmy právnímu postihu. V této souvislosti je třeba zmínit také autorská práva k softwaru nebo i obsahu některých internetových stránek.

Podle českého právního řádu sice nemůže být trestně odpovědná firma jako taková (český právní řád nezná trestní odpovědnost právnických osob), ale trestná činnost některého ze zaměstnanců firmy spáchaná s využitím technických prostředků zaměstnavatele může znamenat pro firmu zásadní potíže, poškození dobrého jména atd.

Vedení každé firmy by mělo vždy dbát na seznámení zaměstnanců s pravidly monitoringu a s vnitřními předpisy, které monitoring upravují.

Sporné otázky pracovního práva jak z pohledu zaměstnavatelů, tak i z pohledu zaměstnanců pomůže řešit advokátní kancelář Maur Legal s.r.o.